 Koruna vnosti
Ji Kulhnek



Pst vihla mezerou mezi zvsy tak rychle, e se dlouh pruhy ltky ani nerozhoupaly. Vychrtl mnich v ernm hbitu strnul, dka mu vyklouzla z prst a jet ne zazvonila o mozaikovou podlahu, mnich zemel. Tam, kde z jeho sndho oblieje ped okamikem trel zobkovit nos, nebylo nyn mimo ble svtc kosti nic. Vyholen hlava dut kupla o zem a z u vyrazily pramnky krve.
Tentokrt se zvsy zavlnily. Mu, kter mezi nimi proklouzl, se na svou obrovskou postavu pohyboval a neuviteln mrtn. Otel si zakrvcenou pst o roucho mrtvho mnicha a dozadu za opasek si zastril jeho dku; chladn modr oi pitom ani na okamik nepestaly pozorovat protj stranu okrouhl mstnosti. ernala se v n st ty chodeb, nad ktermi byl setel npis vrouben opadanm tukem v podob propletench had. Z npisu se dalo vyrozumt jen, e:
...had Bh Set, je...
Mu byl obleen do dlouh kazajky z ke pobit pokrbanmi a posekanmi bronzovmi destikami, u pasu mu visel rovn me v jednoduch pochv a na nohou ml nzk sandly, s ktermi a hrub kontrastovaly ocelov holen vytaen do ovlnch chrni kolen - zejm pozstatky tkho bitevnho brnn.
Obr natoil hlavu a hva ernch vlas spoutanch zkou stbrnou elenkou mu zaustila po ramenou. Slab ourav zvuk se ozval z st chodby pln vlevo. Pod muovou sndou, jizvami pokrytou pokokou se zavlnily provazce sval, jak jeho prsty obtoily jlec mee.
Od ernch st chodeb se odlouply tyi postavy. Vypadaly stejn jako mnich, kterho mu ped okamikem zabil: Vyholen lebky, snd tve se zobkovitmi nosy, dlouh ern hbity s irokmi rukvy; jeden z nich ml splvav at namsto obyejnm provazem pepsan zlatou rou. Ten tak v ruce drel dlouhou berlu vyezanou z kosti njakho pradvnho netvora.
Jsi posledn, na koho ekme, Conane, studen se usml, bleskurychle otoil berlu v ruce a jejm tenm koncem bodl do nenpadnho relifu na zdi vedle sebe.
Conana jeho zvec instinkty varovaly sice vas, ale propadlo, v kter se zmnila mozaika pod jeho nohama, mu nedalo anci. Obrovit Cimmean zmizel ve tm.
 *  *  *
til se strmou achtou a od ocelovch chrni kolen ltaly trsy jisker.
Trvalo to dlouho.
*  *  *
Dopadl do hromady vlhk slmy; kotoulem se z n sesmekl a ne podrky sandl pleskly o hrbolat kameny podlahy, zubat ost jeho mee bylo pipraveno rozsvat smrt.
Ocitl se v klenut mstnosti, jej zdi byly sten vytesny do skly a sten postaveny z obrovskch pskovcovch kvdr. Osvtlovaly ji dv loue v eleznch drcch. Ostr pach koue hnal slzy do o a drdil ke kali i na leccos zvyklho Cimmeana.
Na to si zvykne, ozval se chraplav hlas. Teprve te si Conan viml, e ve stnu podl zdi (vtinou v uctiv vzdlenosti od sebe) sed nkolik lid. Nevypadali jako strdajc trestanci - naopak. Conan pevnji sevel me.
Klidn to schovej, nikdo nebude pltvat silami, aby se t pokusil zabt, ozval se znovu chraplav hlas.
Ani bych to nikomu neradil, zaostil Conan zrak na mluvho. Byl to obrovsk ern Kushnec v dlouh tunice; zpst mu obepnaly koen ntepnky, na vnj stran zjeen ocelovmi heby. U nohou ml pomlcenou a posekanou helmici a dva krtk mee.
Ne se zane vyptvat, podvej se tamhle, Kushnec kvl prstem.
U Croma! zaklel Conan. Na zk mse se v odlescch pochodn blskalo est zlatch, barevnmi drahokamy vykldanch pohr - est naprosto stejnch pohr. Conan si od opasku odvzal nevelk pltn vak a ze zhyb ltky vymotal sedm pohr. Nejdve to vypadalo, e jm mrt o zem, pak ho ale s neveselm smvem postavil vedle ostatnch.
Pro takov lka? otoil se na Kushnce a schoval me.
To ti nejlpe vysvtl n star, Kushnec kvl k vychrtlmu mui, z jeho oblieje byly v hout zaknocench vlas a vous vidt jen pronikav oi. Pod vrsitou k se mu, kdy se usazoval pohodlnji, napjaly svaly vypadajc jako ocelov drty.
Tebe znm, ekl Conan.
Vtm t, kapitne, starcovy oi se poten zaleskly.
Kenric! vyhladilo se Cimmeanovo zkrabacen elo. Hlavou mu proltly vzpomnky na dobu, kdy jako kapitn oldckho oddlu plenil Aquilonsk pohrani, a kdy mu sice star, ale eleznou pruinu pipomnajc Bossonianec stl po boku. Conan si nepamatoval, e by kdy potkal vraednjho luitnka.
Jist i tebe vyhledal tajemn mu, kter ti slbil zvratn bohatstv, kdy mu pinese Pohr zapomnn, kter je podle legendy ukryt v chrmu Ztracenho msta, zaal Kenric. Conan pikvl a posadil se.
Asi tu, e o dn pohry nelo, ale...
Tum, zavrel Cimmean. Prv si vzpomnl i na jednu Bossoniancovu neest - nechutnou zlibu v pedlouhm a nadmru bombastickm vypravovn.
...ale e lo o ns. Kenric irokm gestem zahrnul vechny v kobce. Conan se znovu a pozornji rozhldl; jeho zrak ulpl na obrovitm ernochovi.
Mn kaj Tyrkej, Kushnec zvedl mee, vstal a zavil jimi, a roztnan vzduch zasyel jako hnzdo vzteklch had.
Tamten luoch se jmenuje njak jako Log-Log, ukzal Kenric na malho ikmookho Khitjce sedcho se zkenma nohama a psn narovnanmi zdy. Na jinak vyholen hlav ml dlouh cop a byl ustrojen v podivnm, irokm, nyn pinavm a potrhanm obleku pepsanm irokou erpou. Kalhoty mly tak objemn nohavice, e vypadaly tm jako ensk sukn. Neum dnou podnou e, take o nm moc nevme, Kenric pokril rameny, akort, e zabil dva nosie jdla - holma rukama. Conan se zhluboka nadechl a pronesl nkolik slov, kter znla, jako kdyby se rdouen vlk pokouel vyslovit psmeno er. Khitjec se prudce vztyil, udeil pst lev ruky do oteven dlan prav a krtce, ani by z Conana spustil zrak, pokvl hlavou a zase si sedl.
Kenric pokraoval: Tmhleta dvojata jsou opravdu dobr se sekyrami. Dlouhovlas, k nerozeznn si podobn mlad mui se na Cimmeana ptelsky usmli. Conan je odhadl na obyvatele nkter z nhornch ploin Gunderlandskho pomez - mli kazajky z k dlouhosrstch horskch koz a pchli pes celou mstnost.
Mn nech a po tch smrdutch kozlech, ty uvann opice?! ozval se ostr hdav hlas z hromady slmy, kterou se Conan u chvli snail probodnout oima. Kenric se zasml, a mu houtinou vous probleskly zuby: Dovol, Conane, abych ti pedstavil nai dmu - nechal jsem si ji nakonec, je zlat .heb spolenosti. Takovou arodjnici abys pohled...
Hromada slmy prudce zaustila, ozvalo se syknut rozrenho vzduchu a Kenric, kterho jinak dokzalo umlet jen mloco, zmlkl uprosted slova. Conan se na nj podval a jeho smch se rozlehl podzemm - vzpt se k nmu pidali i ostatn: Kenric sedl u zdi, ilhajc oi vytetn pes pl oblieje, jak se se snail zahldnout, pro najednou neme otevt sta. Ze zaknocench vous po stranch hlavy mu trely jlce vrhacch dk - umstnch tak pesn a vrench takovou silou, e se zabodly do pskovcov zdi za nm. Mluvit nemohl proto, e mu dky pomoc vous rozthly rty jako b.
To je nae Cassandra; co um, vid sm, vyrel ze sebe rozesmt Tyrkej. Conan se otoil zpt, a tam, nad kupkou slmy, stla thl dvka a prsty si vyesvala stbla z tmavch vlas.
Co na m civ! osopila se na obdivn mlasknuvho Cimmeana. V rukou se j jakoby kouzlem objevily dal dv dky: Doku se trefit do letcho ptka na padest krok, varovala. Conan se rozesml jet vc ne ped chvl a otoil se k dvce bokem. Ta zrudla do nachova: Ty syku! Jedna jej ruka jakoby na okamik zmizela - dka, kter v n byla, zmizela opravdu. Conan, ani by otoil hlavu, hadovitm pohybem vihl pa.
Nejvy as, abyste dostali podnho velitele. Rd se toho ujmu, zatoil mezi prsty dkou, kterou v letu bez jedinho zavhan chytil, a jet ne se Cassandra zmohla na protest, krtce kmitl zpstm a dka zmizela znovu.
Tam, kde ped okamikem spnal psek volnou tuniku s dvma vysokmi rozparky, najednou nebylo nic. Pod rozvlnnm atem se zaleskla prun, do bronzova oplen stehna. Vichni ptomn to okomentoval hlasitm pokikem - dokonce i mlenliv Khitjec tloukl dlan do podlahy a kiel nco jako Kaj-kaj-kaj!
Kdy u se vichni znme, tak mi konen ekni, pro nm tato vzcn monost seznmen se byla dna, otoil se Cirnmean na Kenrica, kter u se zbavil dk a vrhal na Cassandru navazujc peseknut psek ponur pohledy. Ta pro zmnu vrhala pohledy na Conana - a byly to pohledy vpravd vraedn.
Co v o Ztracenm mst? zaal Bossonianec. Conan se posadil a pohodln nathl nohy - ze zkuenosti vdl, e by to mohlo bt dlouh. 
Kenric pokraoval, ani by pokal na odpov: Ztracen msto kdysi bylo centrem e, jej jmno zavl prach vk, Kenricovi blskaly oi - bylo vidt, e u dlouho neml pozornho posluchae. Urit se tehdy nejmenovalo Ztracen, ale i jeho pvodn jmno zmizelo v ase.
Zkra to zarazil rozbhajc se proud jeho venosti Conan.
Kenric se uraen odmlel. Conan podle uzvanho nezjmu ostatnch poznal, e tu historku sly po nkolikt.
Tak jenom krtce: V tch dvnch dobch se pr poslednmu z krl podailo zskat legendrn klenot, ktermu se kalo Koruna Vnosti. Tomu, kdo ji nos, zaruuje nezranitelnost a nesmrtelnost. Nesm ji vak ani na okamik sundat. Ten krl, ktermu se pozdji zaalo kat Vn krl, ze strachu, aby o Korunu nepiel, nechal v podzem svho palce vystavt labyrint, do kterho byly odneseny i vechny poklady e - sm zmizel s nimi. Vldu nechal mstodricmu. Po ase se mstem zaaly it zprvy, e se za bezmsnch noc od nedobe steench vchod labyrintu pl temn bytosti, kter unej neopatrn non chodce. Zaalo se ukat, e krl ve svm strachu o Korunu uzavel smlouvu s jednm z nejdsivjch stygijskch kouzelnk t doby a ten pro ochranu bludit stvoil dmony, jak doposud nevidla ani ta nejtemnj msta na zemi i pod zem. Lid zachvtila hrza a opoutl hradby msta v dlouhch prvodech. e bez sdla a krle se rychle rozpadala a stala se snadnou koist njezdnk. Ti nkolikrt vyplenili i samo hlavn msto - jen z labyrintu, kam se pro legendrn poklady vydvaly velk vpravy i osamocen zlodji, se nikdy nikdo nevrtil, Kenric se zhluboka napil z cnovho dbnu a pokraoval: Tak se msto pomalu stvalo legendou, zarstalo dungl, a do naich dob z nj zstala jen pohdka, j matky stra neposlun dti. A donedvna, kdy Ztracen msto objevil d akifskch mnich, kte se rozhodli zskat bohatstv labyrintu - a hlavn, jak tak jinak - Korunu Vnosti. Na tu si dl nrok jejich vdce - zn ho i ty Conane, byl to ten s berlou, co t - jako kadho z ns - poslal sem dol. Jmenuje se Mordachus a je lstiv jako bel - to km hlavn proto, e dokzal dostat i mn - Kenrica zvanho Lika.
Nebo Velk Huba, uklbla se Cassandra.
U je jasn, pro tu jsme - jak ns ale chce donutit, abychom mu li do labyrintu pro poklady? Conan bhem Kenricovy ei vythl vechny sv zbran a zaal je jednu po druh metodicky brousit.
To se myslm dozvme brzy, s tebou je ns prv dost.
V zmku hrubch, kovovmi psy opltovanch dve zarachotilo. Vichni v mstnosti vyskoili na nohy. Nkolik po zuby ozbrojench vojk pineslo tcy pln peenho masa a soudek vna. Po dobu, co to pokldali na podlahu, ti kopinci mili na Khitjce; na kadho jinho pouze dva. Zmizeli, jak nejrychleji to lo.
Nestaraj se o ns vbec patn, musme mt slu, Tyrkej palcem vyrazil ze soudku punt a mohutn si lokl, mm radi sladk vno, ale v nouzi sta i tohle. Conan si zatm na me nabodl cel peen sele a jeho vkac svaly bez nmahy zpracovvaly sousta, po nich by se zalkl i normln vyvinut medvd.
ere jako zve, barbare, znechucen se nad mlaskajcm Cimmeanem uklbla Cassandra a sama si zpsobn odzla kuec stehno.
Jak to vlastn vechno v, Kenricu? zeptal se Conan mezi dvma sousty. Msto luitnka mu odpovdl Tyrkej: Naeho Kenrica zvanho Lika toti chytli jako prvnho - a vyprvl mu to sm Mordachus.
Ml, ty ern beko! hodil po nm Kenric kost. Kushnec hmtl po jlcch me, a jet ve vzduchu kost rozsekl na tyi kusy: To abych nezlenivl.
Conan si otel mastn ruce do slmy, dopil vno, nathl se na zem a otoil se elem ke zdi. Z podzemn kobky se uniknout nedalo, a tak mu jeho barbarsk instinkty velely naerpat co nejvc sil. Jet si vzpomnl:
Cassandra spv sama, nebo se o ni...?
Svitc dka mu nazla un lalek. Conan se usml a zavel oi.
*  *  *
Probudilo ho zarachocen kle. Byl okamit ve stehu - jako divok elma, k n ml ostatn bl ne k civilizovanm lidem, ktermi v hloubi due opovrhoval. Zatmco se ostatn vymotvali ze slmy, Cimmean u pikou mee rozvral pooteven dvee. Nikdo za nimi nebyl - jen ern chodba. Conanv sluch zachytil rychl plcn nohou - alnkovi se zjevn nechtlo ekat, a vzni zanou vychzet ven.
Tak se vzbute, vy tupci! kopal Kenric do stle neruen spcch Gunderman. Log-Log zatm zapaloval dal dv pochodn.
Jdeme, rozkzal Conan, kdy se u otevench dve shromdili vichni.
To zrovna! Pesn na to ekaj. A u vbec nechpu, pro bych prv j mla poslouchat takovou opici, ohrnula Cassandra nos, nhodou, mn se tu lb, vzneen se vrtila na sv msto. Pesn po jejm poslednm slovu - jako naschvl, se v hloubi skal ozvalo dunn.
Rychle, u Croma! vykikl Conan. Ne ostatn pochopili, co se dje, vytryskl z achty, kterou sem byli tak nedstojn dopraveni, burcejc proud vody. Podlaha mstnosti byla bhem okamiku zaplavena do ve kolen.
Tam ne, ty...! nasmroval Tyrkej jednoho z Gunderman, kter se ze dve vrhl vpravo - samozejm smrem, kterm se chodba svaovala. Se sekyrami to sice umj, ale v hlavch maj koz bobky, zabruel Kushnec do hukotu vody.
Conan bel jako posledn - jazyk vody se hladov natahoval i do stoupajc vtve chodby - Cimmean obas pleskl Cassandru meem pes zadeek. Vdy udchan vykikla nco jako: Zabiju t! Kdy pekonali prvn schodit, nebezpe utonut pominulo. ern voda, na jejm povrchu se toila rozmoen slma a utopen krysy, zaplavila stupn do vky stropu spodn chodby a zastavila se.
Jin cesta, ne stle dopedu, nebyla. Pak se v dlce objevila svtla skvrna, kter se po chvli zmnila v prchod vyplnn slunenm svtlem.
Kdy vzni vyli ven, zapadla za nimi tlust kamenn deska.
Oslepeni sluncem, nejprve nevdli kde jsou. Pod nohama rozplen psek, ev stovek hrdel, dusiv vlhk vzduch... Prvn se rozkoukal Conan: Pestoe mu z plcch o tekly proudy slz, udrel vka oteven: Byli v hlubokm amfitetru, obkrouenm hladkou zd vy ne ti dospl mui. Nad n se v kruzch thly ady a ady kamennch stup, zhusta obsazench vyholenmi mnichy, oldky snad vech nrodnost, rozjeenmi entinami, pro n je slovo kurtizna lichotkou a dalmi a dalmi. Byli jich stovky.
U Croma! Kde se tu vzalo tolik lid?! Conan stiskl Kenricovi rameno, a star mu zasykl.
Mordachus slbil oldkm podl z pokladu, za oldky se nathly dvky, koalnu postav za den, hospody..., vak to zn, kapitne. Bossonianec byl jako jedin ze vech neozbrojen - ml sice dlouh luk, ale v toulci neml jedin p. Kdy se rozkoukal i on, a zjistil, kde jsou, pod oplenm smrteln zbledl.
Arna Vchodu, ukzal (siln roztesenou rukou) k mi na druh stran amfitetru, smrem, kde se k nebi nad hleditm tyil podivn pravideln pahorek obrostl jedovat zelenou dungl, sem se za starch as hzely obti pro dmony labyrintu - jet v dob, kdy si mstodrc myslel, e se dmony poda pomoc obt usmit a udret v bluditi. Conan se na Bossoniance bedliv zahledl - pamatoval si Kenrica jako sice uvannho, ale neohroenho vlenka. Proto nechpal, pro se mu nyn tak tese hlas.
Pod nevm, jak ns chtj do toho bludit dostat, Kushnec povihval mei a oi se mu v ern tvi blskaly jako star slonovina.
Jestli se jim to ale povede... Vechny ostatn vchody jsou ve mst, na druh stran starho palce, Kenric hlasit polkl a ukzal na dungl zarostl pahorek, to znamen projt cel labyrint.
ev divk se najednou prudce ztiil a vzpt nad amfitetrem pipomnajcm studnu zavldlo ticho a pzran. Na okraji zdi se objevila postava v ernm rouchu, kostnou berlu v ruce, z pod splvav kapuce se na vzn upral pr zelench hadch o.
Mordachus! zajeela Cassandra a vzduchem blskla dka. Kenric reflexivn zatpal v przdnm toulci.
Asi stopu ped Mordachovm obliejem se bled zablesklo, zasyel oblek dmu a od neviditeln pekky odkpla slza do bla rozhavenho kovu.
Namh se marn, spanil Cassandro, sebevdom se usml Mordachus a zatoil berlou. Jist si kte, jak vs pinutm, abyste li do labyrintu - a kdy u tam budete, jak si zabezpem, abyste mi pinesli Korunu Vnosti a vyznaili cestu k Slu poklad - tedy jestli se vm poda bluditm projt, tentokrt se Mordachus usml mraziv. Ale jestli se to nepovede vm, jsou klenoty dl a zejm nadlouho ztraceny, mon i navdy - muselo by se pokat na dal generaci vlenk vaich kvalit. Ale! Mordachus rozphl ruce tak, e voln rukvy jeho roucha pipomnaly kdla obludnho netopra, jestli se vm to povede, slibuji, e kadho z vs zahrnu bohatstvm, doslova zahrnu. Bohatstvm, o jakm se vm nesnilo.
Z toho labyrintu se jet nikdy nikdo nevrtil iv! kikl Kenric. Jeho hlas znl v seven kruhov zdi dut.
Vy jste nejlep vlenci na doby - mohli byste bt prvn.
Radi chud, ale iv!
Bohatstv sebou vdy nese urit rizika. A m vt bohatstv, tm vt rizika. Bohatstv, kter vm nabzm, je tak obrovsk, e jedinou jinou monost je smrt - a tak nebo tak - vdy smrt. Mordachus udeil berlou do kamene pod svma nohama a za evu stovek hrdel se tlust m chrnc vstup do labyrintu zaala zvedat. Na okraj zdi vystoupila snad stovka luitnk s nataenmi luky.
Na druh stran t me je svoboda, promluvil Conan, a co lepho si jinak meme pt, ne zemt v boji? Nechat se tady v t studni zmasakrovat jako ovce?! Bez ohldnut vyrazil k vchodu do podzem.
Jsi blzen! i ern Kushnec zbledl.
Jdeme, vy bando zbablc! Svoboda a bohatstv bude nae! dodal si vkikem odvahy Kenric.
Dal za obrovitm Cimmeanem vyrazili oba Gunderman. V evu z tribun zanikla Tyrkejova vztekl poznmka o tom, e s tmi kozmi bobky v hlavch jim nemstn lichotil. Posledn prola portlem Cassandra.
M ukovan z bronzovch trmc silnjch ne musk stehno sjela dol.
*  *  *
Pro zrovna j mm poslouchat njakho barbara! kobrtali syrovou pchnouc chodbou, slab osvtlenou mihotavm svtlem pochodn v Tyrkejov ruce, a Cassandra tie proklnala vechno, kolem sebe - oslizl studen stny, matouc svtlo, Mordacha a - kupodivu - hlavn Conana. Kushnec v sychravm vzduchu hlasit popotahoval a co chvli si utral nos. Kenric - jeden po druhm - zasouval do toulce py, jejich svazek nali pipraven tsn za m - spolu se sadou vrhacch dk, pochodnmi a nevelkou zsobou jdla a pit. Kus mkkho blho kamene na zakreslen orientanch znaek si vzal Conan.
Venku musela bt noc - tak dlouho u li. Pes legendy o smrteln nebezpenosti labyrintu zatm nenarazili na nic nebezpenjho ne na nkolik vlhkost rozeranch koster ve zpuchelch atech a na bled pavouky hajc v koutech na mry s kresbou lebky na zdech.
Conan el v ele a Cassandina posledn; hlasit pronesen otzka mu nestla za odpov. Instinkt barbarovi kal, e chtj-li projt bluditm, musej projt jeho stedem - a pestoe se nesetnkrt vraceli a na prvn pohled nesmysln motali, Conan vdl, e se sice pomalu, ale jist propracovvaj sprvnm smrem.
Ml, huso, ty snad v, kam mme jt?! zakikl Cassandru jinak a podivn mlenliv Kenric.
A ty si mysl, e on ano?!
Pamatuju si, jak ns jednou v noci provedl...
Tie! ekl Conan a zastavil tak prudce, a mu tsn za nm jdouc Tyrkej narazil do zad.
Nekonenmi chodbami ped nimi se odrela slab ozvna jakhosi zvuku. Conan ctil, jak se mu je chloupky na krku. Pokraujeme, zaeptal a prsty mu zavrzaly, jak v nich tiskl jlec napaenho mee. Zmlkla dokonce i Cassandra.
Po chvli doli do nepravideln sluje, z kter se rozbhalo nkolik dalch chodeb. Tam na n obyvatel bludit zatoili poprv.
Z temnho otvoru po lev ruce se bez sebemenho varovn vyhrnulo nkolik kltivch postav v rz proranch pancch. Ze zernalch svrasklch obliej svtily rud uhlky o a z rozklebench bezertch otvor, kter kdysi bvaly sty, se valil hnilobn puch. Msto pa jim od lokt trely ocelov kosy, nebo jet nebezpenji vyhlejc vraedn piat hky.
Prvn z per bleskovm pohybem hku rozprala jednomu z Gunderman bicho. Rna sice smovala na Conana, ale Cimmean se j dokzal v poslednm okamiku vyhnout. Jet ne kouc vnitnosti rozpranho mue zapleskaly o podlahu, Conanv me rozpoltil peru na dva kusy.
Malik Khitjec zavil sloj jako kapka rtuti - trhal nemrtv holma rukama.
Kushnec spedl ze svch me blytiv ornament, v jeho kivkch se tla neptel mnila na beku vachtajc pod nohama.
Conanv me, ani sekera zbylho Gundermana se tak tm nedostaly ke slovu - bylo dobojovno dv, ne boj podn zaal.
U Seta, co to bylo! Tyrkej si s odporem prohlel ernou vazkou jchu, stkajc po epelch me. Khitjec si se znechucenm pokalvnm (kter mohlo bt i klenm) otral ruce do kazajky zabitho Gundermana. Dvoje chovalo hlavu mrtvho bratra v kln a nevnovalo Log-Logov ponkud neuctiv hygien pozornost.
Musme dl, Conan se bez okolk ponoil do jedn z chodeb - Cassandra by se vsadila, e prv do t, z kter se ped chvl vynoily pery.
*  *  *
Klid zatku cesty se stal vzdlenou vzpomnkou. zkmi chodbami se proti nim valily hordy nejrozlinjch besti - dokonce i Conan se nechal v ele vpravy vystdat - boj s nkolika obrovskmi pavouky ho unavil. Pak se v ele stdali pravideln: Tyrkej, zbyl Gunderman, kter s dvoubitou sekyrou dovedl opravdu zzraky, a malik Khitjec, kter si od Kushnce pjoval jeden z krtkch me. Conan, neel-li v ele, kde vydrel minimln tikrt dle ne ostatn, vdy krel jako druh a pika jeho mee nejednou uchrnila nkterho z druh ped zrannm. Pesto, jak as el, pokrvala se jejich tla ranami, kter jim v pestvkch mezi toky Cassandra potrala lektvarem, jeho nali spolu s jdlem nevelkou zsobu.
Odvar z ernho lotosu naedn vtakem z poupat iranistnsk podzemn re. Je to vborn na rny zpsoben otrvenmi py, ekla Cassandra - to tehdy, kdy zkoumali, co podivn tykvice obsahuje. A opravdu: i nesnesiteln plc rny zpsoben kusadly pavouk se po poten tce vonc tekutinou zatahovaly a pestvaly bolet.
*  *  *
U dvno nevdli, jak dlouho se prodraj zplavou vyjcch a chrochtajcch neptel, zbytky jejich smrdutch rozsekanch tl jim chapaly po kotncch, poppad mlaskaly pod podrkami, kdy jeden z obrovskch pavouk (rozpt nohou, ml vt, ne kdy Conan rozphl ruce) zabil Kushnce Tyrkeje.
Conana, kter si s nm prv mnil msto, uchrnila ped zrannm obrnn kazajka a dvojice vrhacch dk, kter se zaaly do o bestie.
Pak, po nedlouh dob, pehldl v ele jdouc Gunderman lku v podob otvoru v podlaze a zmizel s vkikem kdesi v smrt pchnoucch hlubinch. Nestvrnho pavouka, kter vzhru nohama visel nad otvorem, vak strhl sebou. Conan jasn zahldl, jak se nejprve prsty, a pak i Gunderrnanovy zuby zaaly do lnkovan nohy.
Pipadm si jako v t pohdce O deseti ernoucch, zaskehotal Kenric.
U ns v Cirnmerii se to jmenuje O deseti lednch medvdech, ekl mezi dvma dery mee Conan.
                                                                               *  *  *
p prorazil vyschl krk, rozbit obratel sue kupl a hlava se svtcma oima bouchla o podlahu. Conan rozsekl druhho nemrtvho a jeho drpovit kosa, jak se kcel, zaskpala po panci na Cimmeanov hrudi. Znovu zavrzala ttiva napnanho luku, me se vznesl k dalmu deru...
Conan strnul.
Co se dje? zaeptala Cassandra.
Prv e nic. Conan napjat poslouchal podivn przdno v chodb ped nimi. Msto skpn pavouch noh nebo vrzn kloub nemrtvch se z n - zniehonic - linulo jen ticho. Ale ne obyejn ticho. Bylo nabit jakousi zlou moc, kter z t tmy pmo prtila.
Jeskyn, tam jeskyn, ekl najednou Khitjec docela srozumitelnou hyrkntinou.
Lstiv lut hade! Kenricovi se napnut luk v rukou zeteln tsl.
Nemluv pede mnou o hadech! zaeptala Cassandra.
Kad si zapalte vlastn pochode - a u Croma u mlte! Conan vytrhl Cassande lou, naphl me a vykroil. Dvka si i pes svj strach vimla, jak se mu v mihotavm svtle vln obrovsk svaly na ramenou.
Po nkolika krocch Conana v chp u tak zahlcenm hnusnmi vpary podzem zaimral nov, ostr a pliv zpach. Pak chvjiv odlesky pochodn na hrbolatch zdech zmizely, jak chodba vystila do jeskyn. Conan sp instinktem ne smysly poznal, e je obrovsk.
Dvejte se pod nohy, mohou tu bt propadla!
Copak propadla, zaeptala Cassandra, mn dlaj hlavu sp ti dmoni, o kterch jsi vyprvl, Kenricu. Oivl mrtvoly - nebo i ti pavouci - to jsou sice nepjemn vci, ale nic, kvli emu by se z msta vysthovali vichni lid. Kenric se na Cassandru (pi zmnce o dmonech) podval tak, a hlasit polkla.
Postupovali podl zdi. Conan, krejc v ele, drel pochode vysoko nad hlavou a co chvli s n zatoil, aby se v hustm vzduchu rozhoela.
V mihotavm ptm ped nimi se objevily neostr obrysy dvou obrovskch postav.
,,U Croma! zaeptal Conan. Narazili na prvn, a jak se Cimmean obval i jedin vchod z jeskyn - po jeho stranch na zadnch nohou sedly dv obrovsk sochy. Conan znovu uctil, jak se mu je vlasy na krku. Nikdy ani vzdlen nezaslechl nic o tvorech, kte mohly pradvnmu umlci poslouit jako vzor. Vnmal jen hkovit drpy, obludn tlamy jec se adami meovitch zub, gigantick svaly vyhlazen v kameni a s dsivou ivotnost, svaly pohybujc se alebnou hrou louemi roztanench stn...
Pozor! vkik se slil se zafienm rozrenho vzduchu a zadrnenm ttivy.
To u Conan leel. Uctil, jak se mu nco obrovskho mihlo tsn nad zdy - nsledoval tup der, a se mu otsla skla pod dlanmi. Cimmean hmtl po skomrajc pochodni a vymrtil se na nohy.
Ped nm se na zakivench patech tyil pzrak ze zlho snu. Z levho oka mu trel p a vazk svtlkujc kapalina v pomalch vlnkch stkala... snad na hru. Ale obrovsk zobk se otevel a se zasyenm, z kterho bhal mrz po zdech, z nj vylehl ern rozeklan jazyk.
Conan nezavhal a akoli bestie byla skoro o polovinu vt ne on, zatoil. Instinktivn. Jet zaslechl, jak znovu zadrnela ttiva Kenricova luku, zahldl, jak konat kdlo mvnutm vychlilo p z drhy, a pak ve zaniklo ve vru boje.
Conan se jet nikdy nestetl s podobnm neptelem - tak silnm a zrove obratnm. Jenom svm barbarskm instinktm neobrouenm civilizac vdil za to, e nezahynul hned pi prvnm vpadu. Z kryt pod kdly nestvry s odpornm mlasknutm vyltly dv dlouh, vemi smry ohebn pae, pipomnajc nejsp tlust hady. Ob byly zakoneny ptic drpatch spr. Conan se jim vyhnul (zzrakem) a zarazil do trupu bestie me - tedy pokusil se zarazit do trupu bestie me. pice zbran se zlomila se zvukem, jako by se ji pokusil zabodnout do kemene.
Ve dal se slilo do jednoho dsivho zmatku.
Zvonn mee nenachzejcho na neptelov tle jedin slab msto.
Klapn obludnho zobku.
Bronzovmi destikami pronikajc drpy, vyrvajc do Cimmeanovch zad hlubok rmy.
Drtiv tlak, jm si ho vzpt pera pitiskla k sob, ve snaze rozlmat mu kosti o sv pancovan tlo.
Nepotebn me vyklouzl z prst.
Rozeklan jazyk, obtejc se kolem krku, sdrajc ki a plc jako ohe.
Praskajc svaly a pot stkajc do o, jak se obrovit Cimmean marn snail vymanit.
Zrak kalc se nedostatkem vzduchu...
Conan v posledn chvli udlal to, co ml udlat hned: Msto aby se vzpral jazyku, kter ho vtahoval do rozevenho zobku, podvolil se tahu - ale jen na okamik. Pekvapen pera na okamik tak povolila - tak se Conanovi podailo uvolnit levou ruku, kterou mu drtiv stisk hadovitch chapadel lisoval do boku. S divokm zachrenm chapl po hlav monstra a nedbaje krtcho jazyku, srazil ob poloviny zobku k sob a stiskl. Pera se zaala zmtat a Conan uctil, jak mu jej drpy rvou bronzov pancovn ze zad i s masem.
Kdy poznal, e mu dochzej sly - barevn kola v och u vybuchovala njak neochotn - konen se stalo to, v co doufal - krtc jazyk se pezl o ostr okraje zobku. Hned nato se uvolnil i stisk chapadel a Conan padl tv na podlahu zbrocenou studenou krv. Nechpal, kde se tam ta krev vzala, a nechpal, jak peru mohl zdolat pouhm petrenm jazyku. Nikdy nezail nco tak krsnho jako pedchoz douek vzduchu. Pak se mu vrtil sluch a uslyel divok jeen. Oekvaje dal tok, vrvorav vstal - jenom aby zjistil, e ten ev vydvaj hrdla jeho spolenk, kte masakruj nyn u lecho netvora. Ne vechna msta na jeho nestvrnm tle byla pancovna tak dobe, jak se zprvu zdlo.
U je po nm, mete toho nechat, pokusil se ci Cimmean; z oteklho hrdla mu vylo jen kalav zaspn. Khitjec, klec nestve na krku, se tzav otoil - znlo to jako jeho matetina.
To je toho, bodat do mrtvoly, by sebevt, ekl Conan, kdy mu douek vody a krtk mas livm lektvarem znovu umonily promluvit.
Snad si nemysl, es toho..., es to zabil sm?! Ty nafoukane! vykikla Cassandra jet o oktvu v ne obvykle, kdy z Conanova pohledu zjistila, e pesn to si mysl.
Cassandra m tentokrt pravdu, Conane, ekl Kenric, a kdy i Log-Log vn pokval hlavou, Cimmean se zaklebil: Tento svt nenos mnoho lid, kte by mohli ci, e mi zachrnili ivot. Vate si toho. Sebral ze zem zlomen a ztupen me: Pokraujeme, nelb se mi tady. Bez dalch e se ponoil do chodby mezi dsivmi sochami.
To mlo bt jako podkovn?! ozval se zezadu navztekan ensk hlas.
*  *  *
A zase li bez jedin pekky - chodby se stely a kroutily jako probodnut hadi, stoupaly a klesaly a pchly m dl odpornji. Poutnci peskakovali propadla, obchzeli podivn, vrstvou tisciletho prachu pokryt kosti; jindy zase vraceli chodbami, jejich podlahy byly vyhlazen jakoby pravidelnm pouvnm - v nich se drel onen tiplav pach nejsilnji.
Vypad to, jako by se tu prochzelo opravdu velkho. A ani ne tak prochzelo, jako sp plazilo, ukzal Kenric na podlahu, jej kameny v tch mstech pipomnaly nejsp vyletn koryto.
Jak by ten had musel bt velk, nakril Conan elo. I jeho ta mylenka nkolikrt napadla; radi ji vdy co nejrychleji zapudil.
Nemluvte pede mnou o hadech! ekla Cassandra, a jej hlas kupodivu nebyl sekrcen ani tak vztekem (jako obvykle), jako sp strachem.
Od t doby, ani to kdokoli navrhl, se v tchto chodbch pohybovali rychlm poklusem.
*  *  *
Pak jednou, zdlo se, e po opravdu nekonen dob, se na hrbolatch stnch ped nimi objevil zvltn modr psvit.
Slunce, zaeptal nkdo, ale u kdy ta slova opoutla jeho rty, vdl, e le sm sob.
To je sl poklad, ekl pohebnm epotem Kenric.
Conana po souboji s perou bolelo cel tlo, zaschl krev nepjemn napnala potrhanou a rozrytou ki, a navc zlomen me - typick pznak nepzn boh.
U Croma, jin cesta ale nen, a jestli mme toho hada v zdech, tak vechno, co ns me ekat tam, me bt jenom lep.
Kdy se Conan takhle pmo vyslovil k existenci hada, na jeho rozmry si nikdo netroufl ani pomyslet, a protoe zase byli v jedn z tch kruhovch vyletnch chodeb, rozbhli se jako jeden mu (A jedna ena! dodala by Cassandra, kdyby slyela toto pirovnn).
Proto tu nejsou nemrtv ani ti hnusn pavouci, vyrel ze sebe pi bhu Kenric, ten had se mus nm ivit! Funl a vrhal pes rameno vyden pohledy.
Bel toti posledn.
*  *  *
Obrovsk, do nedohledna se thnouc prostora mla nzk strop - tm se zdla jet vt. Ten strop podpraly zcela nhodn rozmstn, tlust, od stedu se soumrn nahoru i dol roziujc sloupy. Namodral svtlo vychzelo z roztepench ostrvk mechu, pokrvajcch kde co.
Vypadm jako mrtvola, prohlela si Cassandra osvtlenm promodral ruce.
Jestli nebude zticha, brzo to nebude jenom jako!
Csss! Cassandra udlala na Kenrica neslun gesto. Ten u ji nevnmal. Po podlaze byly toti roztroueny mal diamanty a zernal stbrn mince a... To se mi snad zd, zaeptal Kenric. V dlavch slu se vrstvily podivn blskav hromady, blskav i v tom alebnm, mrtvolnm osvtlen. To jsou drahokamy! Hory drahokam! Neopatrn do toho lpne, zaval t, a utop se v drahokamech! To se mi zd! zd!!! Kenricv okouzlen proslov ukonilo bolestiv heknut. Conan se znovu rozphl, ale usoudil, e druhho tulce u nebude teba.
To se mi opravdu zd! zaskehotal Kenric - tentokrt mu v hlase nic okouzlenho neznlo. V podlaze, v mst, kde skalou prostupovala vrstva mkho nerostu, bylo vyhlazeno to sam koryto, v jak se pemnily podlahy nkterch chodeb - a u zdi, nedaleko od otvoru, kterm vstoupili (a na kter to koryto jednm svm koncem ukazovalo), byla hromada podivnch trojhelnkovitch plt z neho, co vypadalo jako oden rohovina. Zatracen velkch tojhelnkovitch plt.
Nezd. Nic ne upiny to bt neme.
V ptm okamiku se ozvalo nkolikahlas vyzvn tolika bostev, e pro tlaenici nebylo rozumt jedinmu jmnu.
Jestli se to povede, vezmeme Korunu Vnosti. Jinak si kad dlejte, co chcete - ale jestli narazme na toho hada, jsme mrtv, ekl Conan a bez ohldnut se rozbhl tam, kde se v dlce leskly hromady drahch kamen.
Kdyby mu pod nohama neskpaly diamanty, bel by nehlun jako duch.
*  *  *
Udchni probhali mezi horami poklad a vem se ve fien zatuchlho vzduchu zdlo, e za zdy sly ustn obrovskho hadho tla. Hledali dlouho.
Tady, zarazil Conan u obrovskho, kovov se lesknoucho trnu, stojcho mezi hromadou na sebe naskldanch a z vt sti vyvalench truhlic, a po prsa vysokou vrstvou edho prachu. Z tch truhlic vyhezly ciz, nikdy pedtm nevidn mince. Pestoe jim modr svtlo mechu dodvalo neobvyklou barvu, charakteristick cinkot, kdy do nich Kenric zaboil ruce, ve prozradil.
Zlato! otoil nevrou vyvalen oi na sv spolenky, sam zlato! Vc zlata, ne si doke i jen pedstavit sebevt boh naeho svta...!
Na trnu sedl hnusn, k zvracen hnusn tvor. Vypadal jako ohromn tun erv, z kterho tr tyi tenk kloubovit hlky. Stran pchl a v modravm osvtlen se mastn leskl. Pi zvuku Kenricem pespanch minc otevel oi.
U Seta! Co je to?! zamtral Kenric po luku.
Nemluv o Setovi, u Mitry! zaeptala Cassandra.
To je Vn krl, Conan sklonil Kenricovu zbra a vyhoupl se na trn.
Pece by tady nemohl pet ty tisce let! Cassandra se s oklivost, kterou ale zvdavost snadno pemohla, vyhoupla vedle Conana.
M pece Korunu Vnosti, ekl zezdola Kenric.
Prv e nem, Conan se znovu a zblzka podval na vrek erva, kter kdysi dvno bval lidskou hlavou. Chabm pokusm hornch konetin (rukou u dvno ne), kter se ho pokouely odstrit, nevnoval pozornost. Pod kalnma, dva plesniv hroby pipomnajcma oima, se s trhavm zvukem rozlepilo cosi, co by se s velkou dvkou fantazie dalo nazvat sta. Cassandra i v mrtvolnm svtle zbledla a pozadu seskoila z trnu. Vlna smradu, kter se z tch st vyvalila, byla tm hmotn.
Jestli to Vn krl, mus bt Koruna Vnost! zaskpala Khitjcova hyrkntina, a mal mu, jeho naloutl barva vlivem osvtlen pela v barvu zcela nepopsatelnou, vyskoil na Cassandino msto. Bez zavhn udlal to, eho se i Conan ttil: Zaal prohmatvat ervovu hlavu. Lalokovit ke mu mlaskala pod prsty.
Z krlovch st se mimo smradu zaal linout i zvuk. Co zvuk: ev. Zcela bez varovn. Byl tak hlasit, e sebou vichni do jednoho trhli. Vzpt se v neartikulovanm kiku objevila i slova; a vzpt hnusn otvor zakryla obrovsk Cimmeanova dla.
Ozvny vkik se jet dlouhou dobu prohnly mezi sloupy slu.
Rozumli jste tomu nkdo? Cassandra ustoupila jet o dva kroky - bylo na n vidt, e jen st pesvduje svj aludek, e ve je v podku. Conan, kter pozoroval Khitjce, kter se tm kikem nenechal ani v nejmenm vyruit od proptrvn odporn hlavy, j odpovdl: Bylo to trochu jako tajn e stygijskch uctva Seta - nejdv volal na nkoho, koho nazval svmi dtmi, pak na nkoho, koho jmenoval Nonm Bohem.
A komu vyznavai Seta kali Non Bh, si radi nepejte vdt. Conanovi se zavlnily svaly na pedlokt, jak mimovoln stiskl sta svjejcho se Vnho krle.
Bt tady! ekl Khitjec.
Co bt kde?
Koruna Vnost, zde, Log-Logv prst ukzal na lalok bled, jakoby vyletn pokoky nad ervovm elem.
Ona zarst do ke, Log-Log ji hned vyndat. Conan pevn dret Vn krl, u jak to kal, jeho drpovit prsty se boily do rosolovit ke. lo to jenom v mst onoho laloku. Vytryskla krev, v modrm svtle skoro ern. Vn krl se zmtal jako sten rozlpnut housenka. Conan si s asem uvdomil, jak obrovskou slu mus malik Khitjec v rukou mt - bhem okamiku se ozvalo odporn (opravdu odporn!) zaskpn kosti, zapraskn trhan ke a Khitjcova prav ruka vtzoslavn zdvihla zakrvcenou Korunu Vnosti. Ne se Conan odvrtil od vzpnajc se bytosti pod svma rukama, zahldl pod kruhem odtren ke zkrvavenou, msty ble svtc lebku - po celm obvodu do n Koruna Vnosti vymkla hlubokou rhu.
Prvn se pozvracel Kenric.
Conan ttiv vzal zakrvcen kruh kovu a meem z nj okrbal cry tkn.
Cassandra kupodivu a druh.
Tak to je ta slavn Koruna Vnosti, odplivl si Conan. - Vypadala jako obyejn, sotva pl palce irok elenka na vlasy - nebt jej mimodn vhy, vypadalo by to dokonce i na velmi prachobyejnou a velmi nekvalitn slitinu stbra. Conan si Korunu povsil k opasku.
Vn krl sebou v trn naposledy kubl a z st mu zabublala pna a vyhezl fialov jazyk. Bhem nkolika mlo ptch okamik zernal, nafoukl se, hlasivky rozkvlel vron hnilobnho plynu...
Radi pojte trochu stranou, seskoil Conan z trnu, prv kdy tlo Vnho krle zaalo s pravm zvukem pukat. Do toho zvuku se vak ozval jet jin - odnkud z dlky.
Slyeli jste to?! kubl sebou Kenric. To u Conan drapl Cassandru za ruku a rozbhl se.
Bylo pozd. Mezi hromadami poklad a vrstvami prachu, co kdysi dvno musel bt ltkami a drahmi koberci, se objevili... Conan prudce zastavil:
Tady m njak dmony, Cassandro.
*  *  *
Mezi kupami klenot se plivm krokem pibliovaly dv nestvry. Conan ani na okamik nezapochyboval, e se ze stran, skryty ped jeho pohledem, bl dal. Nestvry vypadaly jako obrovt vlci - vt ne medvd. Msto srsti mly lutobl, msty do erna upinn upiny. Hlavy, v jejich hlubokch onch dlcch se pevalovaly neiv jet oi, se nejsp podobaly hadm - s obrovskmi elistmi plnmi raloch zub.
Hor vak byli jezdci, sedc nestvrm na zdech. Conan si alespo myslel, e sed - kdy se ale jedna z per natoila bokem, postehl, e to, co povaoval za jezdcovy nohy, jsou jen jaksi ilnat lahouny, vrostl do bok vl nestvry. Svalnat lidsk trupy byly obrostl ostnatmi kostnmi panci a kad z jezdc svral dvoubitou bitevn sekeru na dlouhm toporu.
Cassandra se otoila, vykikla a vykubla ruku z Conanova seven. Jej vkik jako by dal dmonm povel k toku.
A doposud pliv pohyby explodovaly divokou energi. Od mohutn zabrajcch pat pernch komo odletovaly tpiny podlahy. Syc, rozeven mordy se leskly adami vraednch tesk, roztoen sekery s ostrm svistem praly vzduch.
Dmoni spolhali hlavn na hrzu, kterou bud. Nemohli tuit, e proti nim (kdy to nejde jinak) stoj sama Smrt zaklet do ty kehkch lidskch tl.
Zadrnel luk a ocelov pice pu prorazila prav oko bliho z jezdc. Vibrujc ev sevel hlavy lid do muivho svrku. Obrovskou zubatou bestii od toku neodradila ani smrt jej horn polovice. Conanovy svaly se napjaly jako ocelov provazce, potrhan pancov kazajka se jejich tlakem rozltla na cry a der zlomenho mee rozal hlavu pery od ela a ke krku. Mrtv bestie se energi svho toku zaboila hluboko do hromady minc. Kdy se Conan pokusil vytrhnout me z rny, ozvalo se zvoniv prsknut a v ruce mu zstal jen jlec.
U Croma! Cimmean druhou z besti, jej ledov dech u ho mrazil na hrudi, zashl zdrcujc ranou psti mezi oi.
Sekera jezdce mu rozala ki na tvi.
Vlastn hork krev rozltila obrovitho barbara k nepetnosti.
Pst zasaen bestie podklesla v kolenou a zubat tlama naprzdno zaklapala. To u Cimmean drtil jejho do zad vrostlho jezdce a nic nedbal, e mu kostn krun rozdr ki na iv maso.
V ohluujcm vyt ostatnch dmon, tcch se najednou ze vech stran, nebylo slyet nic jinho. Prasknut, s nm Conan oderval pzranho jezdce od jeho poloomrenho zvete, vak slyet bylo - a to docela jasn. Hust studen krev zalila Cimmeanovy nohy. Conan zdvihl dmonovu sekyru a otoil se po dalm nepteli.
Vude kolem se bojovalo: mal Khitjec se prv odrazil od podlahy a jak letl, irok rozdrsan odv na nm vll jako plachty. Pak z koule ltky zableskla pata bos nohy a hlava dal z besti se rozltla jako rozkopnut tykev - jej jezdec bezmocn rozphl ruce, z nich mu vyltla sekyra. Log-Logova pst vzpt prolomila kostn krun na jeho hrudi, odkud vytrhla kus pulsujc tkn. To ve se odehrlo bhem zlomku okamiku. Khitjec dopadl sice na nohy, ale nanetst pmo ped dal z besti, kter se valily opravdu ze vech stran. Obrovsk morda se rozevela, a zdlo se, e Log-Logovu smrt u neodvrt nic. Vzduchem proltl modrav blesk a z chtnu pery trel jlec dky. To Cassandra, o n si Conan myslel, e zbable utekla, stla zdy u jednoho ze sloup, na nm bylo zaveno mnostv zlatem a drahokamy vykldanch me, dk a no; ve tch nejrozmanitjch tvar a velikost. Cassandiny ruce pipomnaly dva vtrn vry, z nich tryskaj ocelov vboje. Svitc zbran nachzely cle s a neuvitelnou jistotou - a jejich epele, pohnn energi, kter se ve svalech thl dvky brala kdovodkud, probodvaly hlavy a hrdla besti tak, e se vtina z nich zastavovala o tla neptel ztitami - i ost dlouhch me projdla skrz.
Tak Kenricovy py si mezi dmony vybraly da z ivota.
Conan nkolika ranami sekery zmasakroval dalho z neptel - ve sliznatch stevech vyhezlch z jeho boku si mlem podvrkl kotnk.	
Boj pesto v delm vhledu vypadal beznadjn.
Pak se vichni tonci - najednou a bez zjevnho dvodu, otoili a zmizeli. Gejzry minc jim stkaly zpod drpatch tlap.
To bude njak lka! zasupl udchan Kenric, ruce napnajc ttivu se mu tsly nmahou, oi zdivoele jezdc po okol; jeho slova se v nastalm tichu hlasit a ohluiv rozlehla.
ekla bych sp, e ti dmoni za ta lta zapomnli bojovat - protoe, jestli se cel Ztracen msto vysthovalo kvli pr takovm perostlm vlkm...! Cassandra pohrdav mvla rukou nad dobrou destkou dvojitch mrtvol; oddechovala vak nemn prudce a na snd pokoce se j perlil pot.
Nemyslm, e to je jedin druh per, na jak tu meme narazit, a hlavn nemyslm, e utekli ped nmi, ekl Conan a stral si s pa mdle pchnouc krev dmon. Slyte to? Nyn i ostatn zaslechli podivn hlubok dunn, kter barbarovy smysly zachytily u ped dlouhmi okamiky, a kter se ozvalo jakoby odevad a odnikud. Cimmean ze zem zdvihl zk zahnut me s jednoduchou ztitou a napjat otel hlavu, jak se snail zjistit, odkud zvuk pichz. Zpocen vlasy se mu v modrm psvitu leskly jako havran kdla.
Podlaha. Ctte, jak se chvje? zaeptala Cassandra a oi se j zvtily strachem. Vtom zaaly poklady navren kolem nich cinkat a zvonit. Nejdv docela slab, ale zesilovalo se to.
Log-Logu, rychle! nastavil Conan ruce. Po Khitjcov oblieji bleskl krtk pohrdav klebek a ani by se dotkl Conanovch napaench dlan, vyvihl se obrovi na ramena. I malik Khitjec se musel skrit, aby si neodel temeno o strop, tak byl obrovsk sl nzk.
Co vid?! netrpliv ekl Kenric. Vibrace podlahy zanaly nepjemn svdit do pat. Hora zelench mdnch minc opodl se zaala sesouvat a zuby mrtvch dmon hlasit cvakaly. Conan se otel kolem dokola, dokud mu Log-Log - zcela mimovoln - nezaal prsty do ramene.
Obvykl nicnekajc vraz v Khitjcov plochm oblieji nahradila iroir hrza - ikm oi strnule upen na nco, co ostatn nevidli. Conan zasykl, jak mu pod stiskem lut ruky zapruily kosti v rameni. Khitjcovy roztesen rty zaevelily kratikou vtu v rodnm jazyce.
Co kal?! ozval se Kenric souasn s Cassandrou.
Conan zvedl hlavu, aby pesn vdl, kterm smrem se Log-Log dv.
kal: Non Bh pichz.
*  *  *
Vichni tyi se zdy tiskli k jednomu ze sloup. Omdlvajc Cassandru podpral Kenric, kter sm nebyl mdlobm dalek, a Log-Logova sta se pohybovala v bezhlun modlitb. Jenom Conan si na prvn pohled nevzruen prohlel Korunu Vnosti. U kdy ji Khitjec vytrhl z lalonat ke Vnho krle, viml si, e je uvnit pokryta drobnmi, vlasov tenkmi npisy. Cimmean, jej ivot zavl snad do vech kout svta, u dvno zjistil, e pro peit je znalost e tou nejdleitj vc. Tedy hned po mei, samozejm. Proto mu nebyly zcela neznm ani prastar symboly vyryt v Korun. A proto nyn nmahou kril elo; jak se snail porozumt vznamu slov, v n se skldaly.
U se obrac, Conane! zaeptal Kenric. Kolem jejich sloupu se toti po obou stranch plazil had. Ale slovo had, schopn popsat i tu nejneuvitelnj upinatou nestvru znmou svtu, bylo v tomto ppad nedostaten. Nedostaten bylo i ve spojen se slovy jako ohromn, obrovsk i gigantick. Had, kter se kolem nich plazil, ml tlo tak irok (vysok?), e pes nj nepehldl ani obrovit Cimmean, a dlouh byl, e to v podzemnm sle nelo odhadnout. To chvn, kter jim te rozostovalo zrak a zpsobovalo naprosto odporn pocit v zubech, bylo zpsobeno tenm pancovch upin o kamennou podlahu.
Had se plazil tak blzko, e Conan, kdyby chtl, mohl by se jej dotknout rukou. Ovem Conan se stle chmuil nad npisy v Korun Vnosti.
Vrac se! zopakoval Kenric a panika mu zaala prosakovat do hlasu u zcela zeteln. Vrsit obliej ml jako polit vodou a tk kapky potu mu ze zjeench vous padaly na hru. Cassandra si i pes svou hrzu uvdomovala, jak Kenric zapch - zvecm, smrtelnm strachem.
Conan zdvihl oi od npis a spatil, jak se proti nim t obrovsk plaz hlava - sama zatm neviditeln, ale pesto snadno rozpoznateln podle gejzr prachu a minc, je rozstikovala. 
*  *  *
Zemt mete jen jednou, tak si to nekate zbablost, ekl Conan. Cassandra, i pes ern kola ped oima, postehla, e se Cimmean tv vesele. To, co v tu chvli k obrovitmu mui poctila, by v mn smrtonosn chvli nazvala obdivem - mon i bezmeznm.
Hlava plaza spoinula necelch deset stop ped nimi. Zvity nesmrnho tla je obkliovaly jako iv, zatuchlinou vk pchnouc ze. Mrtvoln lut oi na chvilku zakryly prhledn murky. Kad z tch o bylo velk jako msa na podvn celho vepe - svisl trbiny zornic byly hypnoticky strnul... Kenrica pomalu opoutl strach, a kal si, e by nebylo patn vejt do jeskyn pod tm zvoucm pohledem...
A v t chvli ekl Conan to, co ekl. I Kenric v jeho hlase uslyel smch, kter byl v tom okamiku tak stran nepatin, e ho vytrhl z hadho snu.
Vzpt se staly ti vci tm narz:
Na upinat elo plaza dopadl neirok stbit kruh.
Do pravho oka se mu zaboil p.
Do levho se zaala dlouh dka - takovou silou, e v slizk hmot zmizel i jlec.
Had se o nkolik stop sthl. Bleskurychle. Pesn jako to dlaj jeho miniaturn (v tomto pomru) pbuzn, kte svm ploskm enichem dok jedinm derem rozttit lebku i velkmu pralesnmu kanci.
Msto rny, kter by je (a s vysokou pravdpodobnost i iroknsk kamenn sloup za jejich zdy) promnila v nepojmenovateln neexistujc steky mazlav pny, se vak stalo nco neuvitelnho: Non Bh se zaal mnit -co mnit - rozpadat ped oima. Tlo mu roztnaly obrovsk rny, kter jako by utdovaly gigantick neviditeln mee.
A tak - bhem neuviteln krtkho okamiku - se nesmrn plaz promnil v hromady kubavho slizkho masa opadvajcho z kost.
Co-co-co...?! jektala Cassandra.
Zavi pusu, nevypad to moc pkn, ekl Conan. Dvka sklapla elisti, a j hlasit cvakly zuby - to byla jej jedin odezva na Cimmeanovu krajn neuctivou poznmku.
Cesta je voln, ekl Conan stle tm nevzruenm, skoro unudnm hlasem, sebral z nyn u tm rozpadl hlavy hada Korunu Vnosti a zavsil si ji zptky k opasku. Ke zbaven lebka dmonickho plaza mu sahala skoro po krk. A mli byste si pospit, jestli se tady nechcete utopit. Studen krev mrtvho boha jim sahala vysoko na kolena a stle stoupala.
*  *  *
Samozejm, e se za chvilku, jen co jim otrnulo (pece jen to byli velmi staten lid - pokud mli co do inn s vcmi, kter jejich civilizovan due dokzaly pijmout a pochopit), tedy samozejm, e se zaali vyptvat. Jeden pes druhho, a m dle Conan mlel, tm hlasitji - obr se vak ponoil do mlen, a protoe krel jako prvn a ukrajoval z cesty nejprve slem, pak i bluditm dlouhmi kroky, postupn udchan zmlkli. A tak to bylo po celou dlouhou, pedlouhou dobu, ne se ped nimi objevilo lut, sluncem rozsvcen oko vchodu.
Pes zdnliv zmaten propltn chodbami u nikdo z tch t nezapochyboval, e je Conan z labyrintu vyvede.
*  *  *
Cimmean je naschvl vyvedl jednm z vchod ve mst, o nich hovoil Mordachus. Nechtl se znovu ocitnout v seven zd kruhov arny.
Mhouili oi do pval svtla a plce jim po mrtvolnm pachu podzem plnil alespo pro tuto chvli ndhern vzduch poledn dungle. Kolem se ozvalo mnostv pekvapench a do urit mry i obdivnch vkik.
oldci pod vedenm mnich vyklestili rostlinstvo na prostranstv ped vchody z labyrintu a ekali za hradbou z kmen, kterou vztyili mezi ruinami pradvnch obydl.
Mordachus sedl pod ernm baldachnem na plochm vrcholku jedn z nich zcenin. Obklopovali jej jeho nejbli,  a dv otrokyn vily  tk vzduch dlouhmi pavmi pery. Mnich u nedoufal, e bojovnci labyrintem projdou (byli tam dle ne tyi dny), a utpl se v chmurnch vyhldkch. Nudc se oldci zanali reptat, a sliby bohatstv  u  na   n  nemly  ty  sprvn inky - ani oni u nevili, e jim ti, jim nebylo dno na vybranou, uk cestu k pokladm.	
Proto ten radostn kik - dokonce v nm (ojedinle) zaznlo i provolvn slvy.	
Conan peel vymcen prostranstv pod Mordacha,  tycho se nyn pod baldachnem jako ern stn s blskavma oima.	
Ticho, kter nastalo, bylo po pedchozm kiku tm hmotn.
Mnichu, splnil jsem svou st dohody, odepjal od opasku Korunu Vnosti a pozvedl ji nad hlavu, nyn ty spl tu svou - propus ns.
Rychle, podej mi Korunu!
ekni, e dodr slib.
Co si mysl o slovu velkho Mordacha?!, barbare?! zahmal mu v hbitu a jeho oi se pi pohledu na stbrn kruh Koruny leskly a horen.
Jestli nedodr slib, zeme! ekl Conan nebezpen tie. Pesto ta slova peslechl jen mlokdo.
Luit Kenricovy zbran zaskplo, jak ho Bossonianec napjal a do krajnosti. Mordachus se nad namenm lukem uklbl - ale jen v duchu. Kouzlo ukryt v jeho berle dokzalo zastavit nejen vrenou dku.
Conan krtkm vihem ruky hodil Korunu Vnosti vzhru.
Mordachus ji zachytil, upustil berlu a sevel stbit kruh v obou rukou; chp se mu vtzoslavn chvlo:
Hlupku! jak mi te ubl p toho smradlavho Bossoniance, co mysl?! Jak mi te ubl cokoli?! odhodil kpi na zda a narazil si Korunu Vnosti na hlavu. Vtzoslavn smv se mu rozlil po tvi. Vtzoslavn a krut. Jeho sen se splnil. Nezranitelnost a nesmrtelnost - nyn ho neme zashnout ani as, ta nejstranj zbra v rukou boh.
Zabte je! vykikl.  
Posledn slabika druhho slova se vak zlomila do vkiku muiv bolesti.
Pak mnii obklopujc Mordacha s hrzou sledovali to, co vidli jen oni a tyi vlenci pod nimi: Mordachovo prav oko se rozcklo, jako by jm prorazil tk p; lev zmizelo, jako by ho nraz neho velkho vrazil hluboko do hlavy.
Neviditelnmi zbranmi zabit mnich se skcel dol z prastar zdi, Conanovi k nohm.
Zavldlo vpravd mrtvoln ticho.
A prvn promluvil Conan, kter jedin vdl, co se stalo, a kter jedin vdl, co m ci.
Vojci! zahml, a okoln prales odpovdl ozvnou, mnich je mrtev, protoe nedodrel slovo. A kdo z vs si mysl, e by splnil sliby, kter dal vm; je zatracen blzen! Pobijte jeho pohnky! Conan velitelsky ukzal na ady mnich a slunce se mu lesklo na zjizvench svalech napaen ruky. 
*  *  *
To, co pak nsledovalo, bylo krtk a krvav. Pestoe snd mui s hkovitmi nosy byli zrun bojovnci, proti mase zdivoelch oldk v pancch a kroukovch koilch nemli anci.
Sta! znovu zahmal Cimmean. Snad jen on ze vech lid na svt dokzal pekiet ryk boje. oldci, cupujc krvav trosky kdysi lidskch tl, pod velitelskm hlasem strnuli.
Tentokrt Conan ukzal za sebe, tam, kde se v umlm pahorku ernaly vchody do labyrintu:
V jednom mnich nehal! Ty poklady tam jsou, a i ty nejblznivj bchorky, co jste kdy slyeli, ani zdaleka, ani zdaleka, nedosahuj toho, co zlata tam opravdu je! A bludit se nemuste bt - dlal jsem na ze ipky. vyhodil Cimmean do vzduchu obrouen kreslic kmen.
ev, kter vypukl potom, u by nepehluilo nic, snad ani smrt ne.
*  *  *
Kdy vichni zmizeli v labyrintu - oldci, lehk dvky, hostint, palii alkoholu, ebrci, tulci... prost vichni, zbyli v Ztracenm mst jen tyi lid.
Ti z nich mili zbranmi na toho tvrtho, kter leel na cru z pokcenho baldachnu a otsal se zchvaty smchu.
Mluv!!! to bylo jedin slovo, kter ti ti dokzali ci.
Mluv, nebo t u Mitry doopravdy stelm! zmohl se na celou vtu Kenric a napjat luk mu drnel v rukou. Conan se posadil na rozbitou pohovku, na n ped nedvnm odpoval Mordachus.
Mli bychom radi zmizet, ne se nco z labyrintu vyhrne ven... jen Crom v, co to bude za bestie.
Ty nejdv mluvit, nebo...!!! Log-Log, strnul v bojov pozici, me ped sebou, se tak tvil smrteln vn.
Dobe, ekl Conan.
Ti ti jako jeden mu a jedna ena odhodili zbran a sesedli se mu u nohou - co nejtsnji, aby jim neuniklo ani slvko.
Na t Korun, jsou ti npisy, vlastn sp byly, zacinkal Cimmean rozdupanmi a popraskanmi kousky stbitho kovu: nesu tv rny; m pam je nekonen a vdy druh a nikdy po druh. A - a to je vechno. Conan se zatvil, jak by dal slova byla nadbyten, opel si hlavu o roztren polt a zavel oi.
Co to je za blboly?! Cassandin vkik pehluil dva velmi podobn, jen pronesen hlubmi hlasy.
Conan oi znovu otevel (velmi pomalu); v jejich modi se blskal smch: To znamen pesn to, co jste vidli, vy ovce. Koruna Vnosti dvala svmu nositeli nezranitelnost, ale pamatovala si vechny rny, kter dopadly na jeho tlo po dobu, co ji ml na hlav - to jsou ty prvn dva npisy. Z toho tetho jsem - a sprvn! - pochopil, e ten, kdo si ji nasadil po nkom jinm, utrpl bhem nkolika okamik vechna zrann pedchozho nositele. A Vn krl za ta tiscilet musel dostat ran opravdu nesetn - to bylo vidt na tom, jak se krsn rozpadl Non Bh, Cimmean se otoil na Cassandru, kter jen nechpav kulila oi. A to u je opravdu ve, mohutn si pihnul ze soudku vna, kte- 
r zzrakem pestl boj.	
Take Mordacha vlastn zabila moje dka! vypskla dvka, kdy se j v och (konen) objevilo poznn, a samozejm tvj p, pohladila nafukujcho se Kenrica po rameni. 
*   *   *
Pozd veer, kdy leeli kolem ohn, u daleko od Ztracenho msta, si Cassandra povzdechla: Jenom koda, e jsme si nevzali nco z toho bohatstv. A tolik tam toho bylo!
Chvli bylo kolem zkomrajcch plamen ticho, ruen jen skeky non dungle a dvojhlasm chrpnm. Conanovy oi se leskly odraenm svtlem uhlk:
A kdo k, e si nikdo nic nevzal? zalovil v opasku a do tmy se zablskal obrovsk, podivn vybrouen diamant. Na jeho fasetch se lmaly malik duhy - Cassandra si fascinovan pisedla bl.
Pj mi to, zaprosila.
Rd, ale mus ho pout k tomu, k emu byl pvodn uren, Conanovy bl zuby zasvtily v smvu.
Cassandra zostraitla a odsedla si.
Conan zatoil kamenem mezi prsty a podval se na dvku tak, a se j zil dech; cel veer mla podezen, e to nen jenom vno a odraz ohn, co se Cimmeanovi leskne v och. Zle se tedy zamraila, aby na n barbar to en dechu nepoznal.
Podobn kameny si vkldaly do pupku knky jednoho starho boha - a dlaj to pi zvltnch pleitostech dodnes.
Opova se! I dviny oi se te leskly - stejn jako dva noe, kter svrala v dlanch. Dobe vdla, kter knky, kterho boha a kterou zvltn pleitost Cimmean mysl.
A Conan mluvil dl, jako by si nieho neviml: Had tanec se to jmenuje. Hmmm, snad jen bozi vd pro, polohlasn se zasml.
Nemluv pede mnou o hadech!
Cimmean celou dobu nestoudn pozoroval ve, co sp odhalovala ne skrvala dvina sice nov, ale snad jet krat tunika. A velijak kivky se pod n v mihotavm svtle zlatav leskly. Cimmean se otoil na zda a rozkonicky se prothl. Svaly pod pltnou kazajkou se zavlnily.
Cassandra strnula asem. To co pak ekla, rozhodn ci nechtla - jako by to ekl nkdo v n. To, e se k barbarovi vzpt pitiskla, tak asi udlala njak jin dvka:
I kdy, nkte hadi...






Zdroj: Nemesis 2/96
Digitalizace: Shpina
Korektura: Shpina
2. korektura: kibi@post.cz
